Chichicastenango celym jmenem Santo Tomas Chichicastenango lezi ve vysce 2.070 m n. m. a ma zhruba 102.000 obyvatel.
Klima ma chladne az mirne chladne a teploty se zde pohybuji mezi 12°C a 20°C.
Oficialnim jazykem je spanelstina, ale 93% obyvatel mluvi jazykem Quiche.
V Chichicastenangu zije 95% domorodych mayskych obyvatel. 85% obyvatel zije venkovskym zpusobem zivota.
Hlavnimi aktivitami jsou zemedelstvi a obchod. Chovaji se zde slepice, psy mistnich ras a nektera dalsi zvirata jako napriklad kravy a kone.
Vetsinu potravy tvori cerne fazole a tortily, casto doprovazene vejci. I kdyz jsou nyni k videni i „netradicni“ potraviny, jako parky nebo instantni polevky. Gastronomie teto oblasti je ruznoroda. Typickym jidlem je pulique de cecina.
45% obyvatel vyznava evangelicke nabozenstvi, 39% nabozenstvi katolicke, 11% praktikuje mayske duchovno.
Patronem oblasti je Svaty Tomas a na jeho pocest se kona fiesta 21. prosince.
Jmeno Chichicastenango pochazi z jazyka nahuatl Tzitzicastli, ktere se casem pozmenilo na Tzitzicastenanco a potom Tzitzicastenango, coz znamena “en el cercado de las ortiga“ nebo „en el lugar amurallado por las ortigas” neboli „v ohrade z kopriv“ nebo “misto obehnane koprivami“. Kopriva (Urtica dioica) je, rostlina znama jako chichicaste.
Historie
Podle dokumentu Memorial de Sololá nebo Anales de los Cakchiqueles (dokumentu ze 17. stoleti) oblast, kterou nyni zaujima obec Santo Tomás Chichicastenango, slouzila jako kralovske sidlo Kakchiquielu.
Bylo nazyvano Chiavar (v jazyce cakchiquel), Chuvilá (podle dokumentu Popol Vuh) nebo Chugúllá (podle chichicastes).
Kakchiquelove, podle zminovane kroniky, cestovali z Tulánu spolecene s Quichés a usadili se, tam kde se nyni nachazi okres Quiché, kde zili zhruba do roku 1450.
Behem kralovani mocneho Quikaba (1425 - 1475) zde vznikly dva velke konflikty mezi Quiche a Kakchiquely. Po druhem konfliktu naridil Quikab Kakchiquelum opustit Chiavar a odstehovat se do Iximche. Po smrti Quikaba, mezi Quichés a Kakchiquely probihaly krvave bitvy, ktere usnadnili cestu spanelskym dobyvatelum.
Oblast Chiavaru byla po odchodu Kakchiquelu okupovana ruznymi calpules (bohuzel se mi nepodarilo zjistit kdo to byli calpules). Po prichodu Spanelu do oblasti utrpeli calpules porazku.
Mezi lety 1701 a 1703 zastaval funkci farare v kostele Santo Tomás Chulá, jak se tehdy kostel jmenoval, pater Francisco de Ximénez a behem teto doby objevil v klastere rukopis dokumentu Popol Wuh, ktery byl pravdepodobne napsan domorodym Mayem Diego Reynosou v roce 1550, a pozdeji jej prelozil do spanelstiny. Jedna se o nabozenskou knihu Mayu, ktera vypravi o puvodu lidstva.
13. zari 1948 byla vesnice Santo Tomás Chichicastenango jmenovana mesteckem a prohlasena obci okresu El Quiché.
Zivot
Chichi, jak je Guatemalci nazyvano, je mistem se silnymi nabozenskymi a kulturnimi tradicemi, ktere se zde zachovavaji bez pusobeni vnejsich vlivu.
Obyvatele bydli ve vetsine pripadu v cihlovych domech se stresnimi taskami, obklopenych stebly kukurice, ktera zbyla po posledni sklizni. Pred nekterymi pokoji je k videni patio s temascalem.
Temascal je domoroda tradicni “koupel v pare“ s aromatickymi rostlinami, ktera ma svuj puvod v Mexiku a zemich Stredni Ameriky. Nazev pochazi z jazyka nahuatl a znamena „dum pary“ "casa de vapor" (temaz - vapor, calli - casa). Koupel se provadi v kupulovitem „domku“ o malych rozmerech. V soucasnosti se nazyvaji tyto stavby "Toritos", jsou vystavene z prutu liskoveho kere nebo kamene, nekdy i z cementu a hliny, a pokryte kuzemi nebo pokryvkami. Do diry uprostred „iglú“ se kladou porovite kameny, ktere se nejprve nazhavi v plamenech obradniho ohne a pote se polevaji odvarem z lecivych rostlin. Na zaver se otevre otvor / dvere a necha se proudit vzduch. To vse se opakuje jeste trikrat. Para je „rizena pruvodcem“ zvanym temazcalero, ktery haluzemi cerstvych rostlin oviva prostor a mezitim aplikuje masaze, hydroterapii, aromaterapii, zpevy, visualizace a meditacni cviceni.
Zajimavosti mestecka
Trh
Mestecko je zname hlavne diky trhu, nejvetsimu v regionu, ktery se kona ve ctvrtek a v nedeli a prijizdi sem velke mnozstvi turistu. Prodava se zde prevazne vyrobky tradicniho lidoveho umeni jako napriklad nadherne barevne vysivane latky, tradicni obleceni, ubrusy, keramika, drevene vyrezavane masky, kvetiny, ovoce a zelenina. Na okraji obriho trhu je k videni klasicke obleceni, obuv, potreby do domacnosti, koreni, potraviny a mnohe dalsi. Trh se zacina uklizet mezi 15 a 16 hodinou.
Iglesia de Santo Tomas
Kostel pochazi z roku 1540 a je typickym prikladem prolinani katolickeho nabozenstvi s mayskymi tradicemi.
Pred kostelem je 18 schodu a kazdy predsavuje jeden mesic mayskeho kalendare.
Hlavne v nedeli na schodech doutna kopalove kadidlo, zatimco domorodi prosebnici zvani chuchkajaues kyvaji kadidelnici, ktera obsahuje balsamove kadidlo a provolavaji magicka slova na pocest mayskeho kalendare a predku.
Podlaha kostela byva obcas pokryvana borovicovym jehlicim, lahvemi alkoholu, svickami a posypana chrpovymi kvety. Svicky a obetiny slouzi k ucteni pamatky predky, z nichz mnoho je pohrbeno pod podlahou kostela, stejne tak jak byly drive pohrbivani maysti kralove v pyramidach. V kostele je zakaz fotografovani.
Nastenne fresky
Nastenne fresky na zdi radnice jsou venovana obetem obcanske valky a vypravi valecny pribeh s pouzitim symbolu z knihy Popol Vuh.
Museo regional
V arkadach trziste, na jizni strane namesti, se nachazi regionalni muzeum, ktere vystavuje starodavne nadoby a figury z hliny, kremene a obsidianu (hornina vytvorena schlazenim zhave lavy) hroty sipu, medene hlavice seker a sbirku jadeitu.
Svatyne Pascual Abaja
Nachazi se na vrcholu pokrytem borovicemi na okraji mesta. Jedna se o posvatny kamen zpodobnujici oblicej mayskeho boha Zeme, Huyup Tak´aha a pripomina sochy na Velikonocnim ostrove. Muze byt staleti nebo tisicileti stary. Chuchkajaues sem pravidelne prichazeji provadet obetni ritualy a prinaseji jidlo, cigarety, kvetiny, alkohol a Coca Colu.
Misto nabizi krasne vyhledy na mestecko a udoli. Neni ale dobre sem chodit bez vetsi skupiny lidi, hrozi zde kradeze.