Lago de Atitlán, Sololá, Panajachel
Jezero Atitlán neboli spanelsky Lago de Atitlán ma rozlohu 130 km2, delku 18 km a lezi ve vysce 1.562 m n. m. v okrese Sololá.
Hloubka jezera je promenliva, na mnoha mistech neznama, ale sondami se dosud zjistilo, ze dosahuje minimalne 340 m. Jezero vsak jeste neni zcela zmapovane.
Je vyznamnym turistickym cilem a jednim z hlavnich ekonomickych zdroju guatemalskeho vnitrozemi. Nekterymi cestovateli je povazovano za nejkrasnejsi jezero sveta.
Co se tyce puvodu jezera, existuji dva nazory o jeho vzniku. Jeden soudi, ze se jezero nachazi ve starem mrtvem krateru a druhy, ze vznik dvou vulkanu narusil tok tri rek, ktere pritekaly ze severu a ktere spojenim vod v jednom miste vytvorily jezero. Jezero nema viditelny odtok, zda se, ze je bezodtokove.
Jezero obklopuje mnozstvi osidleni, jako napriklad: Santa Catarina Palopó, San Antonio Palopó, San Lucas Tolimán, Santiago Atitlán, San Pedro La Laguna, San Juan La Laguna, San Marcos La Laguna, Santa Cruz La Laguna, Panajachel a dalsi.
Jednim z charakteristickych vlastnosti jezera je silny vitr, nazyvany Xocomil, ktery se vytvari hlavne v poledne, kdy se teple vetry pochazejici z jihu srazeji s masami chladnejsich vetru z vysociny a tvori viry, ktere michaji vody jezera a vytvareji velke vlny, ktere mohou zpusobit ztroskotani lodi.
Puvod slova Xocomil pochazi ze slov jazyka kakchiquel. „Xocom“ ze slova „jocom“ znamena „chytat, sbirat“ a slovo „il“ znamena „ryby“, neboli v prekladu „vitr, ktery sbira ryby obyvatelum vesnic sidlicich na brezich jezera“.
Sololá
Mestecko Sololá lezi ve vysce 2.113 m n. m. vysoko nad jezerem Atitlán a ma chladne podebi. Je zaroven hlavnim mestem stejnojmenneho okresu, kterym bylo jmenovano 4. listopadu 1825.
Hovori se zde jazyky kaqchikel, quiché a tz´utujil.
Stejne jako v soucasnosti byla oblast okresu Sololá osidlena tremi skupinami obyvatel Quiche, Tz´utujily a Kakchiquely.
Az do poloviny 15. stoleti tvorili Quiché a Kakchiquelove jednotnou socialni a politickou organizaci. Tz´utujilove s temito dvema dominantnimi skupinami neustale bojovali, aby ziskali suverenitu.
V roce 1540 zapocal proces tvoreni vesnic v okoli jezera, coz meli na starosti frantiskansti a dominikansti misionari. Vesnice Sololá byla zalozena 30. rijna 1547.
V soucasne dobe okres zabira pouze tretinu rozlohy z kolonialnich dob. Drive pokryval oblast od Chichicastenanga po Tecojate a od Chimaltenanga po Nahualá.
Krome jezera je obec zavlazovana take rekami Nahualate, Coyolate, Madre Vieja, Mocá a jejich mnoha pritoky.
Pestuji se zde obiloviny, zelenina, napriklad kukurice, cukrova trtina, fazole, brambory, lusteniny a dale pak ovocne stromy, kava atd. Chovaji se zde kravy, ovce, kone, kozy atd.
Vyrabi se zde umelecke vyrobky jako napriklad typicke tkaniny, vyrobky ze dreva a kuze a prirodnich kamenu, nabytek ze dreva, ozdoby ze stebel ovsa atd. 
Hlavnim svatkem okresu Sololá je 15. srpen a pri teto prilezitosti se kona fiesta, ktera je nazyvana Nim Akij Sololá, neboli Día Grande de Sololá, coz v prekladu znamena Velky den Sololy.
Jednim z nejtradicnejsich zvyku mezi domorodym obyvatelstvem je zadost o ruku a manzelstvi, ktere ma na pocatku charakter spolecenske umluvy, a pozdeji se legalizuje jako manzelstvi obcanske a nabozenske.
V tomto okrese se take nachazi jedno z mala mist v Guatemale, a to v San Pedro La Laguna, kde muzete dodnes potkat "hueseros", osoby se schopnosti pohnout kosti v tele rukami, aby ulehcili od bolesti kloubu nebo kosti. Tato schopnost se prenasi z generace na generaci od dob predkolumbovskych.
Panajachel
Panajachel je jednou z obci okresu Sololá. Nachazi se v udoli na brehu jezera Atitlán ve vysce 1.500 m n. m. a nabizi neuveritelne vyhledy na vulkany San Pedro (3.000 m n. m.), Tolimán (3.200 m n. m.) a Atitlán (3500 m n. m.), ktere ramuji jezero.
Napriklad vulkan Atitlán pokryva les, ktery konci 500 metru pod vrcholem. Nahore jsou k videni male fumaroly a domorodi mayove zde provadeji nabozenske ritualy. Vyhled z vrcholu je nadherny.
Panajachel je take vychozim mistem pro navstevu vesnic v okoli: Santiago Atitlan, Santa Catarina a San Antonio Palopo, znamych hlavne kvuli kvalitnim tkaninam.
Behem dobyvatelskeho obdobi byly brehy jezera svedky velke bitvy, kdy Spanele a jejich spojenci Kackchiquelove zvitezili nad Tzutuhily, kteri byli puvodnimi obyvateli oblasti.
Spanele postavili v Pana kostel a klaster a pouzivali vesnici jako centrum k obraceni indianu na katolickou viru. Puvodni fasada kostela dosud existuje a je jednim ze sperku kolonialniho stylu v Guatemale.
