Jdi na obsah Jdi na menu
 


Pohadka o tom, jak jsem sehnala praci

21. 10. 2008

     Uz pred nekolika lety jsem snila o tom odjet do nektere ze zemi Latinske Ameriky a pobyt tam vice casu; poznat mistni kulturu, lidi, zlepsit si spanelstinu, uzit si slunicka a prijemnych lidi.

 

    Pred ctyrmi lety mi to Mexican Juan a Guatemalec Alejandro rozmluvili.Vysvetlili mi, ze je to pro mne nebezpecne. A tak jsem misto toho odjela na pul roku na Novy Zeland. 

 

     Latinska Amerika mi ale nedala spat. A tak jsem 5. listopadu 2007 odjela na mesic do Mexika. Projela jsem spoustu nadhernych mist a prozila pohadkovou dovolenou.  Pozor toto srdce znamena lasku k Mexiku nikoliv k Mexicanovi!!! 

 

     Cervicek hlodal dal! Shodou okolnosti se vse nejak „sesypalo“ v praci a tak se naskytla ta nejlepsi prilezitost vyrazit. Jak ale zustat ve Stredni Americe dele, pokud nejsem milionarka? Jasne, jedina moznost je tam pracovat, coz je ale pri vysoke nezamestnanosti v cele Latinske Americe opravdu orisek. Cizinec se tam v podstate muze chytit jako ucitel anglictiny nebo dobrovolnik.

 

     Uz jsem zacala klesat na mysli, kdyz jsem jednoho dne dostala napad pozadat meho byvaleho ucitele spanelstiny Guatemalce Alejandra, ktery jiz deset let zije v Cechach, o radu. Poslala jsem mu email s dotazem, jak je mozne najit v Guatemale praci.

 

    Odpoved byla velice rychla a prekvapiva. Alejandro chtel vedet, co chci delat a kolik chci brat. Moje odpoved byla, ze bych delala cokoliv, protoze kvuli velke nezamestanosti si nemuzu prilis vybirat. A jake jsou v Guatemale platy vubec netusim, takze bych byla rada, kdyby mi plat pokryl vydaje na ubytovani a stravu a pokud bude neco navic, tak budu rada.

 

     Behem dvou dni mi prisel email, ve kterem mi Alejandro napsal, ze poslal emaily svym kamaradum a znamym do Guatemaly a da-li Buh, tak mi sezenou praci i s ubytovanim.

 

     Nez jsem stacila zareagovat, tak uz jsem mela ve schrance zpravu. Stalo tam, ze pro me maji praci v uctarne v jedne firme v Quetzaltenangu, budu brat 2.500 quetzalu mesicne a ubytovani i se stravou by me melo vyjit zhruba na 1.000 – 1.500 quetzalu. Mam pry napsat kdy priletim, aby me mohli vyzvednout na letisti.     

 

     Dlouho jsem trestila oci a nemohla uverit. Takhle rychle a hladce to preci nefunguje?!! Za tim preci neco musi byt, ne? Treba si to rozmysli? Nebo az tam prijedu, tak o nicem nebudou vedet? Takove byly moje pochybnosti, ktere se mi honily hlavou. A jeste mnohem vic. Napsala jsem znovu Alejandrovi a vyptala se na podrobnosti. Vse mi vysvetlil a malicko jsem se uklidnila. Ale jen malicko. Rikala jsem si, ze uverim az vse uvidim na vlastni oci. Presto jsem zacala planovat pripravy. Shanela jsem letenku, cestovni seky, platebni kartu, vyrizovala vse potrebne, obihala doktory, kvuli pravidelnym prohlidkam. Ockovani jsem mela uz od me cesty do Mexika. Bylo toho opravdu hodne!!! 

 

      A konecne 23. rijna 2008 jsem vyrazila na cestu s napetim, co me ceka.

 

     P.S. Dnes je 1. ledna 2009 a muzu rict, ze vsechno bylo a je opravdu tak jak mi napsal Alejandro ve svych emailech. Po mem priletu mne vyzvedli na letisti, pracuji v uctarne v Quetzaltenangu, muj plat je opravdu 2.500 quetzalu, dokonce dostavam mesicni bonus jako vsichni ostatni a i vanocni odmeny byly. Navic se me „ujala“ rodina Dona Jorgeho a stravila jsem s nimi Vanoce i Novy rok. Jsem ohromne spokojena. 

 

     Vic uz se ale dozvite v mych prispevcich.

 

     Doufam, ze i dal to tu bude tak krasne!!!

 

     Timto bych chtela mnohokrat podekovat Alejandrovi, Donu Willymu a Donu Jorgemu, kteri maji nejvetsi zasluhu na tom, ze jsem tady. Dalsi diky patri vsem uzasnym Guatemalcum, se kterymi jsem se tu setkala. Bylo by nefer jmenovat jen nektere a na dalsi „zapomenout“, proto tu nebudu uvadet jednotliva jmena. A take by to bylo na jeden dalsi prispevek.

 

     Muchas gracias a todos!!!! 

 

     A jestli si kladete otazku, proc jsem se tak daleko vydala sama? Odpoved je jednoducha: „Mejor sola que mal acompañada.“, coz v prekladu znamena „Radsi sama nez ve spatne spolecnosti“.  
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Ahoj Gábi

(Petule, 4. 1. 2009 23:16)

Radši sama než ve špatné společnosti - na té odpovědi něco je.
Jsem moc ráda, že jsi si splnila svůj sen a co víc, že všechno klape jak má a jsou tam na tebe hodní. To víš, když jsi nám prvně řekla, že jedeš na takhle dlouho a sama, byly jsme překvapeni....

Ale to jsi celá ty - cestovatelka tělem i duší. :-))

Měj se krásně.

Petule