Ahoj mili ctenari,
uz jsem se dlouho neozvala. Mam dost nabity program. Prace, hledani ubytovani a zabava.
Vymetam vsechny mozne “akce”, protoze Don Jorge si usmyslel, ze mi “ukaze pravou Guatemalu”, coz je super. Mam moznost poznat Guatemalu tak, jak bych ji jako bezny turista nepoznala. Za coz jsem vdecna. Bere me mezi lidi, a rika jim, aby se mnou mluvili, abych vic konverzovala a mohla se zlepsit ve spanelstine.
Vsichni jsou desne nadseni, jak dobre pry mluvim, jen ja si to nemyslim. Pripada mi, ze mluvim jak Hotentot a to cim dal hur. Grrr…. Guatemalska spanelstina se hodne lisi od te spanelske, navic pouzivaji hodne hovorovych vyrazu, tak obcas ziram, co pouzili za slovicka. Ale zvykam si!
V guatemalskych skolach se jazyk uci konverzaci. Gramatiku moc neprobiraji a tak, kdyz se jich zeptam, na gramaticky utvar, tak na me ziraji, a jen horko-tezko mi to vysvetluji.
V sobotu 8.11. jsme slavili s kolegy blizici se narozeni miminka kolegyne Ivon. Po praci jsme vyrazili nakoupit obcerstveni na barbeque a potom vyjeli za mesto. Protoze se guatemalci radi setkavaji a bavi s rodinou a prateli, maji tu spoustu parciku, kde se muze pripravit jidlo a uzivat si zabavy.
Snedli jsme obed a pak trochu blbli na detskych prolizackach. Kolem treti hodiny jsme se rozjeli do svych domovu.
V nedeli 9. 11. vzal Don Jorge me a moji kolegyni a vyrazili jsme na pobrezi, kam se obyvatele “chladne” Xely vyrazeji ve volnych chvilich ohrat. Na pobrezi je horko a dusno. Vecer kolem 23 hodiny bylo na teplomeru stale prijemnych 240C.
Nekteri miri na plaze, nekdo do zabavniho parku IRTRA. Tam jsme zamirili i my.
IRTRA je supermoderni zabavni park, ktery ma dve casti s oddelenymi vstupy. Aguapark se jmenuje Xocomil, a je zde spousta toboganu a jinych vodnich atrakci. Vstupne pro dospele stoji 75Q, ale urcite to stoji za to.
Druha cast se jmenuje Xetulul a jsou zde restaurace, kavarny, kolotoce, houpacky, obri horska draha, zmensene napodobeniny nekterych, prevazne evropskych mest a spousta dalsich atrakci. Vstupne pro dospele stoji 200Q a umoznuje neomezeny pristup na vsechny atrakce. Take je mozne zakoupit vstupenku za 50Q na 12 atrakci.
Pro ty, kteri tuto rec neovladaji, mam strucny navod: Kliknete na modre okenko “Xocomil”, na nasledujici strance prijedou zlute pneumatiky, kliknete na “Conoce el parque”, na dalsi strance se dole houpu male pneumaticky, kliknete na “Atracciones”, pak uz jen klikejte postupne na okenka vlevo – “Nuevas atracciones”, “Piscinas” atd.
Nejdrsnejsi jsou “Toboganes”. Je to uzasny zazitek, i kdyz se clovek hodne nakrici. Chi, chi, chiiii…..
Podobne se muzete proklikat i strankami parku Xetulul.
My jsme tedy asi ctyri hodiny radili ve vodnim parku a pak jsme jeli k pribuznym Dona Jorgeho. Dostali jsme obed a dal blbli v jejich bazenu. Ve 21 hodin jsme vyrazili na veceri, do jedne z mnoha luxusnich restauraci, ktere se v blizkosti zabavniho parku nachazeji. Prespali jsme u pribuznych a rano vyrazili zpet do Xely. Do prace jsem dorazila s hodinovym zpozdenim.
Vikend byl super, ale dost vycerpavajici.
Jeste jsem se vam zapomela zminit, jak jsem si zabalila veci. Pres velke obavy, jak vse nacpu do zavazadel a kolik to bude vazit, jsem nakonec mela krosnu, ktera vazila 22 kg, z toho bylo pet kilo darku. Prirucni zavazadlo vazilo 9 kg a mela jsem v nem, mimo jine, dve ucetnice spanelstiny, pruvodce Lonely Planet a slovnik, coz take neco vazi. Myslim, ze to neni na zamysleny pul rok moc. Navic mam spoustu lepsiho obleceni do prace - cerne kalhoty, sako, boty, kabelku, tricka a tricicka – ktere bych s sebou na bezne cestovani nevezla. Zatim jsem nic nepostradala, takze myslim, ze jsem dobre vybavena.
V posledni dobe beham po ubytovani a pak vzdycky se zpozdenim dofunim do prace. Firma, ve ktere pracuji, lezi na kopci a do centra je to pekne z kopce, po nekvalitnich chodnicich a cestickach. Jednou jsem si tu sedla na autobus, v domeni, ze budu rychle v praci. Jako MHD tu jezdi minibusiky zhruba pro 15 lidi, ale vetsinou se jich tam nacpe vic. Ridic se venuje pouze rizeni. Ma s sebou pomocnika, ktery vybira jizdne a vyvolava, kam bus jede, a za jizdy vyskakuje, zhruba kazdych 5 - 10 metru, a nebira dalsi a dalsi lidi, dokud neni minibus narvany k prasknuti. Takze jak rikam, jela jsem jen jednou a v pulce cesty jsem to vzdala, vystoupila jsem a sla jsem pesky. I tak jsem mela 20 minut zpozdeni. Kdyz jsem to vypravela v praci, tak se vsichni desne smali me naivite ohledne rychlosti dopravy.
Jedna kolegyne rikala, ze trasu, kterou jezdi autem 10 minut, jednou jela 47 minut, a pak to take vzdala a sla radsi pesky.
Uz chapu, proc tu lidi radeji jezdi osobnim autem.
Holt, jiste rozdily oproti Cecham tady jsou.
Jizdne stoji 1.25 Q. Po 19 hodine je za 2 Q.
Pohonne hmoty tu stoji od 26 Q do 28 Q za galon. Takze si muzete spocitat, kolik stoji litr.
Pouzivaji tu jiny metricky system - galony, libry a unce, coz pro me bude trosku problem.
Minuly tyden jsem si koupila mistni mobilni telefon. Je to vyhodne. Nemusim menit sim kartu do meho ceskeho mobilu, nemusim litovat, pokud mi ho nekdo ukradne, a je desne levny. Guatemalci si je kupuji take a jsou s nimi spokojeni, pry funguji spolehlive. Navic na muj cesky chytim jen signal spolecnosti Movistar, ktera ma temer vsude spatny signal, nekde dokonce zadny. Jina spolecnost mi nejde aktivovat, prestoze je tu jeste Tigo a Claro.
Mobil stal 175 Q a ma v sobe 100 Q kredit, jen je potreba koupit kupon s kreditem 25 Q, aby se prvnim nabitim mobil aktivoval. No nekupte to!!! Mobil za 75 Q, tj. cca 188 CZK…a ma i budik, kalkulacku, a hry. Chi, chi, chiii…
Pri koupi mobilu jsem malem dostala infarkt. To kdyz jsem chtela platit platebni kartou. Prodavacka zbesile projizdela moji kartou cteckou. Ptala jsem se, co se deje. Pry moje karta nefunguje. Doporucila mi, abych se zeptala v bance, zda je moje karta v poradku nebo ne. V bance mi rekli, ze mi nemuzou pomoci a ze mam jit do bankomatu a overit si saldo. S udesem jsem padila do nakupniho centra. Hlavou mi bezely hororove myslenky, pri vzpomince na varovani spolupracovniku, pred pouzivanim mistnich bankomatu. Zive jsem si predstavovala, jak mam vybrany ucet nebo zmagnetizovanou kartu a na novou budu cekat minimalne dva mesice a co vsechno to bude obnaset. Bankomat jsem v centru nenasla. Narazila jsem, ale na obchod s mobilnimi telefony, zeptala se, jestli muzu platit platebni kartou a….karta fungovala!!! Spadl mi ohromny kamen ze srdce a jako darek jsem dostala od spolecnosti Tigo vystrelovaci destnik.
Zazvonil zvonec a pohadky je konec!!!