Quetzaltenango - historie, pamatky a prirodni zajimavosti
29. 12. 2008
Druhe nejvetsi mesto Guatemaly, je ekonomicky velice dulezite, nejen pro jeho zemedelskou produkci, ale take kvuli prumyslovym a obchodnim aktivitam, diky nimz se rozviji, a take kvuli sve strategicke poloze.
Mesto Quetzaltenango ma zhruba 140.400 obyvatel a lezi v nadmorske vysce 2.333 m n. m. Prumerna teplota se zde pohybuje mezi min. 6oC a max. 22oC. Prosinec a leden jsou nejchladnejsi mesice roku.
Okres Quetzaltenango ma cca 661.375 obyvatel (r. 1997) a rozlohu 1,953 km2, coz je 1.8% uzemi Guatemaly. 60.57% okresu tvori domorode obyvatelstvo; prevazuji etnicke skupiny Mam a K´iche. Domorode obyvatelstvo nosi tradicni obleceni, tzv. „trajes“. V soucasne dobe cim dal vice mladych zen, nosi traje jen vyjimecne, a to prevazne ve svatecni dni.
Okres tvori obce Quetzaltenango, Salcajá, Olintepeque, San Carlos Sija, Sibilia, Cabricán, Cajolá, San Miguel Sigüilá, San Juan Ostuncalco, San Mateo, Concepción Chiquirichapa, San Martín Sacatepéquez, Almolonga, Cantel, Huitán, Zunil, Colomba, San Francisco La Unión, El Palmar, Coatepeque, Génova, Flores Costa Cuca, La Esperanza a Palestina de Los Altos.
-
HISTORIE
Existuji vzacne zminky o davne historii Quetzaltenanga. Nicmene se veri, ze v davnych dobach zde neexistovalo nic vic nez laguna, ktera postupem let sedimentovala.
Podle jednoho zdroje, Quetzaltenango zustava stale na stejnem miste, na kterem bylo zalozeno, podle druheho se rozrostlo vice do udoli vysociny.
Puvod jmena, prestoze nebyl urcen presne, se zminuje jako „Culahá“ („Garganta de Agua“), „Ah Xelahuh“. Domorode obyvatelstvo K'iche dalo tomuto mistu jmeno „Xelahuh“ („Al pie de diez“ nebo take „Bajo los diez“ – kvuli deseti vyvyseninam, ktere se nachazeji v okoli) a „Xelahúh Queh“ („Misto deseti jelenu“) nebo dostalo jmeno podle prvniho dne jejich kalendare „Queh“.
Take se zminuje ve vztahu k valkam mezi K'iche a Kaqchikel v roce 1552 se jmenem „Xelahuh“. Toto jmeno melo v dobe krale Quicaba. Slovnik Diccionario Geográfico tvrdi, ze mozna kvuli spatne kopii nebo z jineho duvodu bylo zapsano jako „Xelahub“. V Popol Vuh je zminovana jako „Xelahuh“.
Podle Carmacka (1979) “pote co Pedro de Alvarado zabil Tecún Umána se zepal mexickych indianu, kteri ho doprovazeli: “Jak se jmenuje tato hora?” Bylo mu receno: “Jmenuje se Quetzaltenango. Bude tak pojmenovana, protoze zde zemrel velky velitel.”
V roce 1825 obdrzelo titul mesta, jako Quezaltenango. Nekteri psali pozdeji Quetzaltenango, uvadejice, ze pochazi od mista, ktere oplyva ptaky quetzaly (pharomacruz moccino). Quetzaltenango se preklada jako „Bajo la Muralla de Quetzal“ „Pod hradbou Quetzalovou“. Pozdeji bylo toto jmeno uvedeno oficialne v Decreto-Ley cislo 92-84, stejne tak pro okres jako pro mesto.
Nyni mu mistni rikaji Xela nebo take Xelajú.
Pozdeji byla zahajena stavba metropole Quetzaltenanga, vybudovanim centralniho namesti s kopiemi reckych budov. Takto byly vystaveny „Edificio Rivera“, „Pasaje Enríquez“, „Banco de Occidente“, prvni soukroma banka, ktera fungovala v teto metropoli, „Casa de la Cultura“ a dalsi.
Byla vybudovana prvni elektricka zeleznice, ktera vedla smerem ke Costa Sur a napojovala se na narodni zeleznici.
Pri tvoreni Federace Centralni Ameriky v polovine 19. stoleti se Xela nejprve rozhodla pro federaci s Chiapasem a Mexikem, namisto s Centralni Amerikou. Pozdeji mesto preslo do federace Centralni Ameriky a stalo se v roce 1840 soucasti Guatemaly. Na konci 19. stoleti kavovy boom zvysil bohatstvi Quetzaltenanga. Mesto prosperovalo do roku 1902, kdy doslo k dvojite kalamite; zemetreseni a vulkanicka erupce zpusobily velke skody.
Stale Xele zustala velka dulezitost kvuli pozici na krizovatce cest k Pacifiku, do Mexika a hlavniho mesta Guatemaly.
Od roku 1950 do roku 1964 mesto vzkvetalo, v tuto dobu bylo zakladano vice tovaren.
- SOUCASNOST
V soucasne dobe je Quetzaltenango strategickym mistem obchodu a sluzeb, stejne tak textilniho prumyslu na narodni urovni. Dalsim sektorem, kteremu se nyni dari je stavebnictvi, rozmnozily se stavby nakupnich center a kondominii. Kondominium je územi pod společnou správou dvou a více obyvatel. Jsou to domy na oplocene parcele, vetsinou strezene hlidaci 24 hodin denne.
Dalsi z obci Quetzaltenanga s velkou ekonomickou a kulturni dulezitosti je Coatepeque. Jeho jmeno ma puvod v jazyce Nahuatl a sklada se ze slov “Coatl”, ktere znamena “had” a “Tepeo”, ktere znamena “hora” nebo “misto”. Je nejvetsi obci okresu. Nachazi se zde vice nez 30 archeologickych nalezist, mezi kterymi vynika jedno, ktere je zname jako „La Felicidad“.
Mezi plodiny, ktere prevazuji, patri kava, kukurice, ovoce, africka palma, sezam, ryze a kaucuk. Je to oblast dobytkarska, prumyslova a velice aktivni v obchodu.
Okres ma turisticke atrakce, jako napriklad: Cerro del Baúl, Cerro Siete Orejas, lazne Almolonga Cirilo Flores, Delicias, Fuentes Georginas, Laguna de Chicabal a dalsi.
Tato oblast je nejvice znama kvuli svemu chladnemu podnebi, vulkanum a vuni borovych lesu. Malo lidi si uvedomi, ze ma i horke oblasti. Jizni pas pozvolna ve vysce 10 m. n. m. vytvari krajinu tropickou. Presto, kvuli sve horske oblasti, je Quetzaltenango vysocinou.
Vetsina uzemi je tvorena horami a vulkany. Stejne jako sousedici krajiny, vznikaly ve dvou ruznych vulkanickych obdobich. Vedci urcili dobu vzniku v tretihorach mezi 20 a 3 miliony lety a take ve ctvrtohorch, v poslednich 2 milionech let. Pohori a vulkany se tyci do vysky od 2.100 do 3.722 m n. m. Vrchol vulkanu Santa María je na ctvrtem miste mezi v Guatemale.
-
TURISTICKE ATRAKCE
Quetzaltenango ma velke mnozstvi ruznorodych prirodnich atrakci. Mezi nejznamejsi patri:
Kanon, reka, stezka: Nejpozoruhodnejsi z cest je ta, ktera doprovazi reku Samalá na jeji ceste k mori. Je to prirodni stezka, kterou vede asfaltova silnice, ktera spojuje vysocinu s pobrezim. Prechazi od lesa mirneho pasu s koniferami az po horkou tropickou savanu, prochazejici pres subtropicky prales na svazich vulkanickeho pohori. Priroda je kombinovana s osadami jako napriklad Cantel, Zunil, Santa María de Jesús a San Miguelito Calaguaché.
Cesta k pobrezi Costa Cuca: Dalsi prekrasna trasa vede spolecne s okresni slinici cislo 3. Spojuje mnozstvi vesnic: La Esperanza, San Mateo, Ostuncalco, Concepción Chiquirichapa, San Martín Sacatepéquez, Colomba, Coatepeque, Bethania y Las Pampas. Nachazi se zde zvlastni zona pampy, bazin a zatopene pudy. Predtim nez opusti nahorni rovinu, cesta prochazi mezi vulkany Lacandón a Chicabal; potom sklouzava lepkavym a vlhkym pralesem z vulkanickeho pohori az k pobrezi Costa Cuca.
Vulkany: Seznam vulkanu je pomerne dlouhy; Santa María s 3.722 m. n. m.; Siete Orejas s 3.370 metry; Cerro Quemado s 3.197 metry; Chicabal s 2.900 metry; Lacandón 2.770 metry, Santiaguito 2.510 metry, Zunil s 3.542 metry je uzemne spojeny se Sololá. Kazdy vulkan ma sve vlastni puvaby.
Santa María je uprednostnovana horolezci, experty i amatery, protoze predstavuje skvele vyzvy. Ma krater pripojeny k vulkanu Santiagito, ktery je stale cinny. Cas normalniho vystupu je ctyri hodiny. Cesta vystupu zacina v Llano del Pinal, na jeho severni strane, blizko mista znameho jako Chuicavioc, sedm kilometru od Quetzaltenanga.
Zunil ma nadherne a ruznorode konciny.
Santiaguito je nedosazitelny kvuli sve stale a ohnive aktivite.
Siete Orejas je vulkanicky komplex, tvoreny nekolika vyvyseninami. Nejvyssi z nich dosahuje vysky 3.370 m n. m. Zabira uzemi obci Concepción Chiquirichapa, La Esperanza, San Juan Ostuncalco, San Martín Sacatepéquez, San Mateo a Quetzaltenango. Je zajimavy pro cyklisty a horolezce.
Cerro Quemado byl drive znamy jako vulkan Quetzaltenango. Je to velka hora, ktera nema zadnou vegetaci. Sklada se z mnozstvi lavovych kupoli a ma cinne fumaroly. Jeho posledni erupce byly v letech 1765 a 1818.
Chicabal se nachazi v obci San Martín Sacatepéquez. Je to vulkanicky kuzel s ovalnym kraterem plnym vody. Laguna Chicabal ma prumer zhruba 500 m. Vulkan je lesnaty, vlhky, chladny a vetsinou zakryty mlhou. V zatokach laguny maysti knezi delaji obrady. Mistni komunity strezi misto kvuli velke ritualni dulezitosti.
Cerro El Baúl a dalsi „kopule“ Jsou to vrcholy vulkanickeho puvodu, tvorene erupcemi lavy, ktere se nemohly rozsirit kvuli svoji velke hustote. Mesto Quetzaltenango je jimi obklopene. Jmenuji se El Baúl, La Pedrera, El Galápago a Zunilito. Lesy El Baúlu maji velke mnozstvi ptaku, veverek a dalsich zvirat. Toto misto nabizi krasne vyhledy do okoli. Spojuje serii dulezitych bodu: El Cerro Quemado; vulkan Santa María, odkud je mozne videt mesto Quetzaltenango v cele sve krase, stejne jako pozorovat vulkan Santiaguito; vulkan Tajumulco; pacificke pobrezi a dalsi zajimava mista. Termalni lazne Los Vahos na svahu hory Candelaria, nabizeji relaxacni alternativu pro navstevniky. Na jeho vrcholu se take nachazi maysky oltar, ktery je pouzivan pro obrady lidi z obce a okoli (z Cantelu, Olintepeque, atd.)
Rovina Urbina a jine planiny: Rovina Urbina se rozklada na severovychod od Xely. Jeji extremni urodnost ji odsoudila k tomu byt obdelavanymi polemi. Ma take hluboke historicke koreny. Rika se, ze se zde odehravaly bitvy mezi valecniky K'iche, vedenymi Tecún Umánem, a Spanely, vedenymi Pedrem de Alvarado. Dalsimi stejne puvabnymi planinami jsou v Chiquilajá, La Floresta, El Chirriés a La Ciénaga.
Termalni zdroje: Jsou vysledkem silne podzemni vulkanicke aktivity. Vsechny jsou lecive. Mohou se vyskytovat jako pary, prameny, tune; horke nebo vlazne. Mezi nejpopularnejsi patri: Fuentes Georginas, Aguas Amargas, lazne v Almolonga, Zunilu, Cantelu a dalsi.
-
PAMATKY
Palacio de Piedra
Byl vystaven v roce 1887 architektem Domingo Goicoleou v neoklasickem stylu. Byl sidlem kolonialniho spravce. Prvni patro je nyni pronajimano obchodnikum a interier slouzi pro verejne pobocky. V prepychovem „Salónu de Honor“se nachazi galerie vyznamnych osobnosti Quetzaltenanga a symboly stredoamerickych statu.
Teatro Municipal
Divadlo bylo dokonceno v roce 1895 a bylo navrzeno architekty Enrique Jonesem, Domingo Goicoleou a Agatón Bojem. Ma fasadu v neoklasickem stylu s jonskymi sloupy, s reckymi trojuhelnikovymi stity. Jeho interier byl puvodne renesancni, posleze byl prebudovan do florentskeho stylu. Hlediste ma kapacitu pro 1050 divaku. Nachazi se v ulici Cajolá, mezi 14 Av a tridou „A“ v zone 1.
Casa de la Cultura de Occidente
Byla vystavena v roce 1881 architektem Domingo Goicoleou v neoklasickem stylu. Jeji sloupy jsou hladke, cela predni cast je tvorena tympanonem. Znovu byla slavnostne otevrena 15. 12. 1960. Nachazi se zde Casa de la Cultura neboli Kulturni centrum Quetzaltenanga; knihovna a Museum archeologie, historie a prirody; kde je vystavovana mayska architektura, marimba, fotografie, vycpani ptaci a savci a je zde take zastoupeni guatemalskeho institutu turistiky, Instituto Guatemalteco de Turismo (INGUAT).
Pasaje Enríquez
Byla vystavena v roce 1900 architektem Alberto Portou v neoklasicistickem stylu. V interieru jsou prvky recke mytologie. Tato stavba se sklada ze dvou budov, ktere uprostred protina pasaz. V arkyri jsou postavy vytvorene grafitti, vitraze a z obou stran obrovske mrize, ktere jsou nejvetsimi ve meste. Dalsimi detaily jsou okna benatskeho stylu, rostlina vyzdoba, stropy zdobene okridlenymi detmi a ozdobnymi dzbany a mramorove schodiste pred domem. Pasaz byla puvodne vystavena pro elegantni obchody, ale nyni jsou zde jen restaurace, cestovni kancelar, jazykova skola a hostel.
Catedral del Espíritu Santo
Byla vystavena mezi lety 1530 a 1535. Je bohate barokne vyzdobena. Dalsi velke upravy probihaly v roce 1898 v neoklasicistnim stylu pod vedenim architekta Alberto Porty. Vyska katedraly je 83 metru.
Parque Centroamerica
Pred vystavbou soucasneho parku, melo drivejsi namesti Plaza de Quetzaltenango kolonialni vzhled a bylo rozdeleno na dve casti; zahrady La Juventud a La Unión. Zahrada La Unión slouzila jako namesti a trziste a byla umistena v oblasti pred Banco de Occidente. Zahrada La Juventud byla atriem katedraly. Obe zahrady byly rozdeleny portalem, ktery se jmenoval Portal de la Banderillas a cile se zde obchodovalo.
V roce 1930 radni Alejandro Montes predstavil pred obecni radou projekt spojeni obou zminenych zahrad. Tento projekt byl modifikaci navrhu vytvoreneho italskym architektem Alberto Portou, ktery take navrhoval pasaz Enríquez a soucasnou katedralu. Kiosek, ktery zde stal, byl premisten do soucasne zoologicke zahrady.
Behem roku se zde konaji ruzne festivaly, koncerty a trhy. Kazdou prvni nedeli v mesici, behem obdobi sucha, se zde kona trh umeleckych vyrobku.
Templo a Minerva
Na zapadnim konci mesta se nachazi chram Templo a Minerva, jehoz stavba zacala v roce 1917. Byl postaven na zadost ex-presidenta Manuela Estrady Cabrery. Byl postaveny k ucteni rimske bohyne vzdelani Minervy a k inspiraci Guatemalcu ke vzdelavani. Je to dilo nepopiratelne architektonicke kvality a pripomina ruiny v Atenach. Slavi se zde „Minervalías“, coz jsou oslavy venovane Minerve a za spravy starosty Diega Lópeze de León (1970 – 1974) zde byl zastreseny chram.
Parque Zoologico Minerva
Toto misto je nazvyvano zoologickym parkem. Bohuzel je zde jen velmi malo zvirat, zijich v nuznych podminkach a je na ne smutny pohled. Vstup je zdarma. (Toto je muj nazor o stavu v roce 2008! Mozna, ze za par let bude park vzkvetat.)
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář
