Základní informace o Guatemale
Guatemalská republika
República de Guatemala
Hymna: Guatemala Feliz
Státní zřízení: prezidentská republika
Vznik: 15. září 1821 (nezávislost na Španělsku)
Hlavní město: Ciudad de Guatemala
Rozloha: 108 890 km² (106. na světě)
Počet obyvatel: 14 655 189 (62. na světě, odhad 2005)
Národnostní složení: Guatemalci 50 %, Indiáni 25 %
Hustota zalidnění: 135 obyvatel / km² (77. na světě)
Náboženství: římští katolíci 75 %, evangeličtí
protestanti 22 %, mayská náboženství,
židovské, bez vyznání se deklarují
3 % obyvatelstva
Jazyk: španělština 60 % a dalších 23 uznaných
jazyků
Časové pásmo: - 8 hod. v době letního času;
- 7 hod. v době zimního času
Podnebí: tropický pás
Nejvyšší bod: Volcán Tajumulco (4 211 m n. m.)
Měna: guatemalský quetzal (GTQ) = 100 centavos
Elektrické napětí: 115 V - 125 V 60 Hz, záskuvky jako v USA
Vízum: Pro turistiku existuje bezvízový styk pro
dobu kratší než 90 dnů. U pracovních a
studijních pobytů se vyžaduje vízum i na
dobu kratší než 90 dnů.
Cestovní doklady: Je vyžadován platný cestovní pas ČR.
Kurz: 1 GTQ = 2,5 CZK (rijen 2008)
Guatemala je stát ve Střední Americe. Jeho sousedy jsou Belize, Salvador, Honduras a Mexiko. Název Guatemala pochází od indiánského slova, které znamená země stromů, protože téměř polovinu státu pokrývají tropické lesy.
Historie
V nížinných oblastech Petén a Izabal na severu Guatemaly se od 3. století př. n. l.do 11. století n. l. rozkládalo jádro osídlení rozvinuté Mayské civilizace. Mayové se např. zabývali astronomií a matematikou, kde mj. zavedli pojem nuly. Jejich civilizace zanikla z dosud nejasných příčin. Stavby Mayů včetně pyramid je možno dnes navštívit např. v národním parku Tikal.
Až do roku 1523 bylo území centrem mayské říše, kterou v následujících letech rozvrátili Španělé. Podrobili si místní obyvatelstvo a vládli až do roku 1821. V letech 1560 až 1821 bylo součástí generální kapitánie Guatemala. Dne 15. září1821 byla vyhlášena nezávislost. O rok později roku 1822 byla Guatemala připojena k mexickému císařství. V letech 1823 až 1839 byla členem federace Spojených středoamerických provincií, v letech 1897 a 1898 členem unie s Hondurasem, Nikaraguou a Salvadorem. Od 50. let 20. století se nepokoje vyostřovaly a propukaly boje, byla nastolena i vojenská diktatura. Volená vláda stát spravuje od roku 1986.
Přírodní podmínky
Středem území Guatemaly prochází hřbet Středoamerických Kordiller, který zde dosahuje výšek přes 4000 m.n.m. Nejvyšší vrchol Guatemaly sopkaTajumulco je zároveň nejvyšší horou Středoamerických Kordiller kromě Mexika. Některé ze zdejších sopek jako jsou Volcán Acatenango a Volcán Fuego jsou dosud činné. Kužely těch nejvyšších jsou zčásti pokryté sněhem. Pacifické pobřeží Guatemaly lemují poměrně úzké nížiny. Na severu přechází vápencová pahorkatina v bažinatou nížinu v okolí jezera Lago Petén Itzá. Na východě zasahují na území Guatemaly Maya Mountains. Nejvýznamnějšími řekami jsou na hranicích s Mexikem Usumacinta a Polochic protékající jezerem Izabal a Motagua.
Podnebí je tropické. Teplota vzduchu se mění v závislosti na nadmořské výšce. Průměrné roční teploty se pohybují okolo 25°C do výšky 600 m.n.m., 20°C do 1800 m.n.m, 14°C do 3200 m.n.m. a výše nad 3200 m.n.m. i pod 10°C. Svahy vystavené působení atlantských pasátových větrů mají roční úhrny srážek vyšší než 5000 mm. Při pobřeží Tichého oceánu jsou srážky nížší, mezi 500-1200 mm.
Správní členění
Guatemala se dělí na 8 regionů (regiones), 22 departementů (departamentos) a 332 obcí (municipios). Rozdělení do regionů je pouze informativní, administrativní správu území vykonávají departementy Guatemaly:
1. Guatemala
|
2. El Progreso
|
3. Sacatepequez
|
4. Chimaltenango
|
5. Escuintla
|
6. Santa Rosa
|
7. Solola
|
8. Totonicapan
|
9. Quetzaltenango
|
10. Suchitepequez
|
11. Retalhuleu
|
12. San Marcos
|
13. Huehuetenango
|
14. Quiche
|
15. Baja Verapaz
|
16. Alta Verapaz
|
17. Peten
|
18. Izabal
|
19. Zacapa
|
20. Chiquimula
|
21. Jalapa
|
22. Jutiapa
|
Hospodářství
Guatemala je rozvojový zemědělský stát. Z nerostných surovin se zde těží ropa a antimon. Hlavní průmyslová odvětví jsou potravinářský, chemický, textilní, papírenský a dřevozpracující průmysl. Důležitou měrou se na výrobě elektrické energie podílejí vodní elektrárny.
Většina obyvatel žije na jižní vysočině, kde se pěstuje nejdůležitější plodina - káva, dále se zde pěstuje cukrová třtina, banány, bavlna, kukuřice, kakao, citrusy a ananasy. Zemědělství je hlavním zdrojem příjmu. Farmy jsou soustředěny především v nížinách při pobřeží Tichého oceánu. Nejdůležitějším vývozním producentem jsou vedle kávy banány, cukr, vzácné dřevo, čikle a éterické oleje. Pro živočišnou výrobu jsou důležité chov skotu, prasat, ovcí a drůbeže, a také rybolov. Významná je těžba dřeva, hlavně mahagonu a cedru, a sběr čikle a kaučuku.
Mírné podnebí, úrodná půda a dostatek srážek by měly Guatemale přinést prosperitu, ale země zůstává především kvůli své kruté historii chudá.
Guatemala se vyznačuje řídkou silniční i železniční sítí. Významný je cestovní ruch - zemi ročně navštíví 800 000 návštěvníků.
Obyvatelstvo
Ze středoamerických států má Guatemala největší počet obyvatel a největší město Ciudad de Guatemala. Guatemala je známá svými památkami dávných civilizací, velkolepými slavnostmi a hudbou marimba, která hraje na nástroj podobný xylofonu. Asi polovinu obyvatel tvoří potomci dávných Mayů, kteří jsou většinou velmi chudí a pracují v zemědělství. V počtu obyvatel převažují ladinos (míšenci Španělů a původních obyvatel), kteří řídí správu státu a ovládají hospodářství. Žijí zde také Garífuna, míšenci obyvatel Karibskych ostrovů a afrických otroků okolo mĕsta Lívingston.
Jazyky
Mimo úřední španělštiny se zde mluví ještě těmito jazyka: Acateco, Aguatepeco, kakčikelština (Cakchiquel), Garífuna, Huasteca, Chicomucelteco, čolština (Chol), Choltí, Chontal, Chortí, čujština (Chuj), Itzá, Ixil, Jacalteco, Kanjobal, Kekchí, lakandonština (Lacandon), mamesština (Mam), Mopán, Motozintleco, Pokoman, Pokomchí, kyčéština (Quiché), Sacapulteco, Sipacapa, Teco, tocholobalština (Tojolabal), tzeltalština (Tzeltal), tzotzilština (Tzotzil), Tzutuhil, Uspanteco a Yucateco. Jen nĕkteří Mayové mluví španĕlsky.
Náboženství
Převažují zde římští katolíci. Pád katolicismu byl zahájen civilní válkou. Počet evangelických protestantů stále vzrůstá, tim že evangelické kostely bojují o nové duše. Jeden z důvodů úspĕchu evangelíku je jejich opozice k alkoholu, gamblingu a domácímu násilí.
Katolicismus nebyl mezi Mayi nikdy ortodoxní. Misionáři, kteří přinesli katolicismus Mayům v 16. století, povolili prvkům existujícího animismu a šamanismu mayského naboženství pokračovat současnĕ s křesťanskými ceremoniemi a vírou. Tento styl přežil do dnešních dnů. Bizarním příkladem je božstvo Maximón v Santiago Atitlán, San Simón v Zunilu a Ry Laj Man v San Andrés Itzapa blízko Antigui. Kombinace mayského božstva, španĕlského dobyvatele Pedro de Alvarada a Jidáše Iškariotského.