Vanocni zvyky v Guatemale
V Guatemale se ulice, domy a kancelare zdobi ruznobarevnymi svetly a vanocni vyzdobou, hlavne v oblastech s elektrickou energii. Nektere velke firmy dekoruji cele ctvrti mesta, bulvary nebo hlavni tridy.
Behem celeho prosince jsou na dennim poradku ohnostroje, petary a dalsi pyrotechnicke hracky. Nejintenzivnejsi jsou na Stedry vecer o pulnoci a 25. prosince v poledne, ale take 31. prosince o pulnoci a 1. ledna v poledne.
V guatemalskych domacnostech se do rohu obyvaciho pokoje stavi vanocni stromecek, pod ktery se umistuje Betlem, kteremu se v Guatemale rika El Nacimiento. Neni stanoveno presne datum, ale tradicne jiz 1. prosince by mel byt vanocni stromecek ozdobeny.
Stavba betlemu je zde prace pro celou rodinu a celou „akci“ ridi matka rodiny. Mnoho dni predem se na trzich prodava zemina z barvenych pilin z boroveho dreva, prirodni mech, lisejniky, zrdcadla na rybnicky a laguny, figurky zvirat a lidi, domy a mnohe dalsi.
Zvlastnimi zajimavostmi, ktere obklopuji stoletou tradici guatemalskeho El Nacimiento, jsou napr:
- jako zaklad se pouziva borovicove drevo
- Jezisek se o pulnoci 24. prosince obleka
- o pulnoci 24. prosince se kazdy z pritomnych „mazli“ s vyjevem Jeziska, nebo jej koleba
-
provadi se devitidenni poboznosti, ktere konci 2. ledna v den oslav Hromnic neboli „Día de Nuestra Señora de Candelaria“.
-
Vyobrazeni Jeziska se postavi / posadi, a znamena to, ze dny plynuly a On vyrostl
-
Vyobrazeni Jeziska se „ukradne“ a pote se vrati behem velke oslavy, kterou porada rodina, obet „unosu“.
Toto vse je smesice lidoveho mayskeho umeni, spanelskeho vlivu a katolicke tradice sloucena Frantiskany.
V Guatemale se take pouzivaji adventni vence, coz je tradicni cirkevni symbol Vanoc, slouzici k symbolickemu odpocitavani ctyr tydnu adventu. Obvykle ma podobu vence z jehlicnatych vetvi, ozdobeneneho ctyrmi svicemi. Kazdou adventni nedeli se zapaluje dalsi svicka. Svicek muze byt ale i vice, v Guatemale je pouzivana konfigurace s peti svickami, kdy posledni bila svicka je zapalována na Vanoce.
Dalsi predvanocni tradici je Paleni Dabla neboli La Quema del Diablo. Tato tradice je v Guatemale velice zakorenena. Jeji vyznam je oslava vitezstvi dobra nad zlem. V 16. stoleti se 7. prosince, v predvecer oslav neposkvrneneho poceti Panny Marie, rozsvecely svitilny a na konci 19. stoleti se stalo tradici Paleni dabla. Behem vlady Miguela Ydígorase Fuentese (1958-63) chteli tento zvyk zakazat, ale v tuto dobu se naopak praktikoval nejvice. V tento den je zvykem vyhodit vsechny stare predmety z domu, jako symbol spatnosti a vecer v sest hodin vsechno spalit. Drive se palily velke ohne. V poslednich letech, aby se nevytratila tradice, ale take aby se nenarusovalo zivotni prostredi, bylo zakazano palit predmety, ktere mohou kontaminovat ovzdusi. Pouziva se tedy piñata ve tvaru dabla, naplnena odpadky, ktera se vyhodi z domu a spali. Je tak privitano vanocni obdobi, ktere konci 2. ledna oslavami Hromnic neboli Día de Virgen de Candelaria.
Od 16. do 24. prosince se slavi Las Posadas, coz je znazorneni cesty svatych poutniku Josefa a Panny Marie z Nazaretu do Betlema. Toto "predstaveni" je tvoreno z deviti „posadas“, ktere spocivaji v hledani ubytovani na teto symbolicke ceste. Vice naleznete v clanku Tradice Las posadas.
24. prosince se Stedry vecer neboli La Nochebuena slavi pulnocni veceri. Nektere rodiny se ucastni vanocni pulnocni mse. Zpivaji nebo poslouchaji se koledy. Darky se rozdavaji o pulnoci. Detem, ktere byly cely rok hodne je nosi Santa Claus neboli Papá Noel.
25. prosince na den Narozeni Pane neboli La Navidad se odpociva a travi chvile s rodinou.
31. prosinec se slavi stejne jako Stedry den, pouze neni tolik nabozenskych oslav. Lide se v Guatemale louci se starym rokem zvykem pojidani dvanacti kulicek hroznoveho vina, doprovazenych zvukem dvanacti uderu zvonu o pulnoci. Soucasne si u kazde kulicky preji jedno prani. Silvestra casto travi mimo svuj domov, na diskotekach, plazich a v restauracich.
Prvni leden neboli Novy rok je casem dovolenych a odpocinku.
Typicka guatemalska vanocni jidla
Tradicne se na Stedry den ji tamales, uvarene z kukuricneho testa plneneho kurecim nebo veprovym masem. Muze byt slane nebo sladke s hrozinkami.
Popiji se ponche de frutas, coz je teply cajovy napoj s ovocem, popripade s alkoholem.
Dalsim napojem je rompope, coz je liker pripravovany ze zloutku, vanilky, skorice mletych mandli, mleka, cukru a alkoholu. Ma zlutou barvu a hustou konzistenci.
Misto ceske vanocky tady maji pan dulce, coz je sladky „chleb“ plneny kandovanym ovocem. V podstate pripomina cesky biskupsky chlebicek, pouze neni pokryty cokoladovou vrstvou.
Vite, ze..?
Vite, ze..?
Vite, ze..?
Hromnice neboli Día de Nuestra Señora de Candelaria je svatek, ktery pripomina udalost z evangelii, kdy Jezisova matka Marie prinesla podle zidovskeho obyceje sveho syna 40. dne po narozeni do jeruzalemskeho chramu, aby jej zasvetila jako prvorozeneho Bohu. Zde se setkala s prorokyni Annou a spravedlivym Simeonem, ktery Jezise nazval „svetlem k osviceni narodu“. Od tohoto Simeonova proroctvi o Jezisi - Svetle pochazi zvyk, ktery se zacal sirit zrejme od 11. stoleti. V tento den se svetily svicky „hromnicky“, ktere se behem bourek zapalene davaly do oken a mely spolu s motlitbou chranit pred bourkami. Timto dnem take drive koncila vanocni doba a sklizely se betlemy z chramu a casto i z domacnosti.
Vite, ze..?
Stedrovecerni krocan ma svuj puvod v Mexiku v 16. stoleti. Aztekove jej dali ochutnat dobyvateli Hernánu Cortésovi, kteremu zachutnal a odvezl jej do Evropy. V Mexiku se nazyval guajalote.
Vite, ze..?
Vite, ze..?
Vanoce, tak jak se slavi v soucasnosti, se zacaly slavit v 19. stoleti.
Vite, ze..?
Vite, ze..?
Zvyk posilat vanocni pohledy vznikl v anglickych skolach, kde byli studenti zadani, aby napsali neco, co by melo neco spolecneho s vanocnim obdobim, predtim nez odesli na vanocni prazdniny a poslali to postou domu rodicum.
V roce 1843 W.E. Dobson a Sir Henry Cole vytvorili prvni tistene vanocni pohlednice. Z jednoho prosteho duvodu, aby anglickemu lidu zpristupnili umelecka dila, ktera znazornovala narozeni Jezise Krista.
